Reportáže
20. srpna 2011 v 16:07 | Helena de Extasy
Reportáž z Kaledioskopu na přání
Hisshi
Doba a místo konání: 17. srpna 2011, 9 - 16 hod, Velkoměsto
Účastníci veřejného pohoršování: HdE, Soannka, Hrobník/Sačiko
Celá akce byla podniknuta na základně nutnosti Lady navštívit Mr Psycha, lehce se jí podařilo přemluvit Sačiko (dříve Hrobník) k přidání se a vzhledem k programu dne, se přidala i Soannka.
Poprvé jsme si daly se Sačiko jakýsi dresscode, outfit jsme vymýšlely den předem v práci a dohodly se na prudce haradžuku kombinaci (hahá a teď mě všechny haradžuku /japa-kidz sežerou za moji terminologii. btw o haradžuku módě se dočkáte článku, nebojte, je mi jasné, že mnoho mých věrných milých čtenářů netuší, o čem to pořád píši). Ráno před odjezdem bylo velice hektické, i když v našich hlavinkách se usadilo pevné rozhodnutí nachystat vše noc předem. Jako obvykle se od rozhodnutí upustilo, takže ráno se nestíhalo a outfit se musel měnit.
ultrakawaii Sachiko ještě bez Japan trička
18. srpna 2011 v 20:20 | Helena de Extasy
14. srpna Bína a LuSs uspořádaly v Brně sraz fanoušků My Chemical Romance. Pokud si dobře pamatuji, sešlo se nás 11.
I když sraz začínal v 11am, pro Lady den začal již velmi brzo *nojo musela se pořádně oháknout, aby reprezentovala Její Dokonalost - sebe* Dle předem připraveného plánu se setkala se Soannkou, po sto letech s Wikey May, proběhla návštěva brněnského j-shopu *odnesla si příbor k bento a jahodové Pocky*, koupě McFlurry *magnum. nepřesvědčilo nás však o tom, že by byla tato příchuť lepší než lentilky + karamel* a šupem na nádraží, kde bylo místo srazu pro ty, co přijeli vlakem.
4. srpna 2011 v 20:36 | Helena de Extasy
Letošní 6. ročník Advíku probíhal v areálu KC Zahrady v Praze Chodově od 28. do 31. srpna. Pro mě to byla první J-fan akce, jaké jsem se kdy zúčastnil. Jel jsem samozřejmě se Soannkou.
,,Report" v bodech
Den 1.
- vtipně začalo již sobotní dopoledne, kdy si mě fotila slečna před Intersparem
- ubytko mne velice potěšilo, jelikož jsme dostaly 3. lůžkový pokoj = víc prostoru
- místo konání jsme našly bez problémů, stačilo sledovat ,,divně oblečená stvoření", uvítala nás pověstná fronta (plánovanou přednášku the GazettE jsme nestihly) a pan fotograf (ehm a Lady si polila rukavičky a udělala si na nich díru. měla je poprvé na sobě), také jsem uviděla všechny své czech harajuku community stars, takže jsem silně jůůovala a jééovala. jako vstupenky sloužily pásky na ruce, jaké dostáváte obvykle na festivalech
- nejprve seznámení se s budovou a obejítí stánků. poté jsme zapadly do kinosálu, shlédly pár dílu anime Usavich (mně se líbilo, Soannce ne), pak bylo uvítání - aby organizátoři zabili čas, povídali vtipy, ptali se i lidí v sále a proč se nezeptat těch nejnápadnějších - zelených vlasů. děkuji moc *ironie* ne, na žádný jsem si nevzpomněl. jinak vyprávěli zážitky a něco o historii advíku.
- přednáška, na níž jsem se nejvíc těšila - Co je to lolita? Byla jsem z ní nadšená a slečny přednášející hltala očima
Akatsuki v krtkovi (Soannka v metru se svou otaku Death Note taškou)
28. června 2011 v 8:26 | Helena de Extasy
*druhý a poslední den
13.6.2011
Pamatuji si jen, že jsem zhasnul a položil hlavu na polštář. Potom jsem se probudil horkem, nadzvednula jsem hlavu a uviděla, že Soann už je též vzhůru a čte si (Stopařova průvodce po galaxii). Kouknu po hodinách - 6:30. Uj!
Tak jsem si též početl (průvodce Tokiem), posnídal a pospal. Mezitím se Soannka vykoupala.
Kolem deváté jsme řekly paní recepční Nashledanou a odfrčely metrem dát batožinu do úschovny na Florenc.
Přes město jsme šly na Petřín a Lady si dala Starbucks. Na ,,Petrin Hillu" bylo nějak moc lidí. Vyfotily jsme pár soch, co chvíli odpočívaly (jak obyvatelky starobince už. Hanba na nás *smích*) a s au-au-au odešly na Václavák. Tou dobou už mě nesnesitelně bolelo koleno, tak jsem si pěkně pokulhala.
Yaoi fontánka
26. června 2011 v 8:16 | Helena de Extasy
*konečně je to tady
Na úvod vysvětlení, proč se do Matičky jelo - zkoušky...které však byly přeloženy, takže slečny nakonec vyrazily jen tak, na výlet *pokrčení ramen*
***
12.6.2011
Nespal jsem. Ráno jsem sbalila, vykoupala se, oblékla svůj super model a vyrazila směr Velkoměsto.
Do odjezdu do Matičky zbývala víc jak hodina. Skočila jsem si do Tesca pro japa-čaj a prolezla jsem všechna oddělení.
Jak jsem se blížila k autobusům, uvědomila jsem si, že postava jdoucí přede mnou, je Soannka. Začaly jsme živě diskutovat a sdělovat si novinky z obl. Japa, j-music, manga, anime a ostatní s*ačky a nesmysly.
Brzy se dostavil známý žlutý autobus. Pustil jsem Soannku k oknu, vytáhnul z ní Hetalii a s cappuccinem v pacičce se vrhnul do čtení. Ozvala se však ospalost, takže čtení šlo pomalu. Zbývala mi ještě čtvrtka, když jsme dorazili do cíle.
Se zavazadly jsme si udělaly klasickou zastávku v Palladiu a pak směřovaly přes Staré město, Malou Stranu a Hradčany do Japashopu.
13. května 2011 v 5:20 | Helena de Extasy
- 6.-8.5. 2011
- Brno
- HdE, Hrobnik
Creepy reportáž s divnym datem i osazenstvem. Whatever.
Podívejte se na datum u puntíku. Začátek května v Brně patří animefestu. Příležitost si zaslintat nad kreativností jiných. Ok, nejsem si jist, zda je na cosplayování něci kreativního, když jen obšlehnete vizáž oblíbené postavy. To už spíš harajuku móda je kreativní. Proč před tím vlastně píšu spíš? H móda JE kreativní.
V pátek v poledne, po rozloučení se Soannkou u Tesca, kde proběhla akce Chci-čaj-v-pěkné-láhvy-a-sojovou-omáčku (vybraly jsme houbovou a čaj prý nic moc, ale stejně si myslím, že ta lahev za to stojí. pokud to není jen rozpadající se etiketa s pěkným potiskem. až si tohle přečte Soannka, tak si jistě budete moci přečíst její recenzi na zakoupený čaj v komentářích), jsem se setkal s Hrobníkem. Obešly jsme snad všechna místa s lavečkama ve městě, vykouřily si plíce, koupily nePocky v alBertu a kolem 14:00 se uhnízdily u černého tamponu, ehm tedy orloje, na náměstí Svobody a čekaly na slečnu Kei Ko. Začali se objevovat první cosplayeři (hlavně Naruto a Nana) a Lady si všimla Tenshi! (,,Tenshi, panebože to je Tenshi!!!" *cvok*), takže počalo důkladné drbání a pokračovalo i po příchodu Kei Ko, od které Lady dostala Hello Kitty jahodové nePocky a Kei Ko od Lady obdržela seznamovací plakát, se kterým po náměstí pobíhala, aby si jí Kei Ko všimla.
Made by HdE *hrdě pne hruď* Nápis Kei Ko (Hello Kitty je O, ačkoli to nikdo nepoznal), dále donut a povedené makronky, duhové lízátko, nyappy-kun, maffin, kazeta odkazující na The GazettE, vedle je Uruha s divnýma očima a to vlevo nahoře je tadyten smile :3, nikoli prsa nebo bradavky!!!
Přišli Hrobasovi přátelé, tak nás opustil, a my se vydaly *Valo to je věta teda* poposedávat po lavičkách (Tady je moc slunka... Je mi zima, pojďme zpátky na slunko!) a očumoval před kino Scala. Nožky (a velký Brňan Kei Ko) nás zavedly až k hotelu Kontinental, před nímž zel kráter obsypaný dělnictvem. Cestou zpět ke Scale nás zastavila španělská turistka (tipuji, že to mluvilo španělsky, nejsem si jist, ale byl toho plný autobus) a vyptávala se, co se děje, že je tu dnes tolik krásných lidí (při tom nás sjížděla nadšeným pohledem). Pustila jsem se do vysvětlování animefestu, anime a mangy, japonské kultury. Přišlo pár dalších turistů, jeden pán dokonce věděl, co manga je a moc pěkně to vyslovoval *yayyy* Společnými anglicko-španělskými silami se nám podařilo všechno paní vysvětlit - japonský komix *laugh* a rozloučili jsme se - Lady opět zuřivě mávala a pán z toho byl lehce ,,wtf?!".
Po dalším slintání a vykrucování si krků KK odkráčela domů a já za Hrobnikem. Po coke v jakési hospůdce/baru/whatever a mém opětovném ťukání na zápěstí (hodinky nevlastním), jsme se vrátily ke Scale a hledaly modrovlasou a růžovou slečnu - resp. slečnu co mi měla předat věc a Haru s jejíma Mighty Harajuku plackama. Hrobas pobíhal tam a zpátky, pronásledoval nebohé anime/manga fanoušky a strkal jim před obličej foťák *smích* a Helenka seděla na lavičce, hledala barevné hlavy a pojídala nePocky.
Abych zmínil i nějaké zajímavé lidi: Princezna Mononoke, Nana a Naruto již zmíněno bylo (ha Hrobasovo úpěnlivé hledání Gaary, nadšené povykování, když byl Gaara nalezen a náruživé pronásledování ukončené fotografií nelze zapomenout *laugh*), D.Gray Man (Lenalee velmi často, Lavi, Kanda - viz foto, o Allenovi si nejsem jist), pak pán z anime o sluhovi a pánovi Kuro-cosi, jmenije se Ciero - ta postava...nejsem si jist, ale až si tohle Soannka přečte, tak to určitě správně napíše do komentáře. Hetalia! Rakeťáci, i Misa Misa a kigurumi Picacchu!
***
Modrá slečna nalezena nebyla, za to Haru ano.
Hrobník: Jak vypadá? Má mít růžové šaty?
Helenka: Hm.
H: Tak ji asi vidím.
HdE se otočila a málem se skácela. Haru tam stála. Živá. Skutečná. *nepřeháním to už trochu?!* Ve svých rozkošných růžových bodyline šatech, růžových v-těch-bych-se-zabila botkách a růžovýma vlasama! A byla tááák vysoká! Po objevení slečny Haru následovalo nekonečné dohadování
Jdi za ní!
Ne!!!
Vždyť si máš vzít ty placky!
Já je zas tak moc nechci...
Tak už tam jdi.
Nééé je tam moc lidí.
Už ne. Už se od nich odpojila. Teď stojí uplně stranou.
Néééé!!!
Po meditaci, dechovém cvičení a lahvinky valia se tedy šlo udělat der Juk-kuk na slavnou českou lolitu (lolita ve smyslu harajuku, nikoli ve smyslu Nabokov, vy nevzdělanci!). Zrovna ji zpovídal nějaký pan novinář, poté s panem fotografem dělali nekonečné kolečko kolem...toho prostranství (nejsem architekt, co já vim jak se tomu správně říká!) a pak už se Helenka mohla ztrapnit *smile* Předání absolutně nejdokonalejších placek *kyaaaa*, zmatené žvanění, užívání si Haruina hlasu a obětí. Ale pak už se mizelo na vlak... (nejsem si jist, jestli to není jen dobře. kdoví jak trapněji by to pokračovalo *laugh*)
Myslím, že Ladyin výraz vypovídá o všem
Jelikož H i H umíraly hlady (,,Víš, že naše iniciály jsou H a H?" ,,Fakt? Tak to si můžem říkat HaHa!"), stavily se na pizzu, kde z Helenky měl pan prodejce slušný výtlemy. Nejdřív mu začaly cukat koutky, pak se usmál a pak rozesmál. Bylo to notně vtipné.
Do Prdelákova jsme se dostaly až kolem 9pm a do postele někdy ráno. Ale cesta vlakem byla moc fajn - nějaký nový frý kůl a in vláááček. Mimochodem zmiňoval jsem se o svojí lásce k wc ve vlacích? *ne to není sarkasmus či ironie*
Hrobnik ochotně předvedla absolutní vyčerpání *smile* epic pic
11. května 2011 v 20:11 | Helena de Extasy
7.10. 2010
Tentokrát se vstávalo o trochu dřív, aby se stihlo sbalit atd. Bágly jsme nechali v místnůstce u recepce a vydali se do českého sídla (?) OSN, kde nám měl nějaký důležitý pán povídat o misích,ale zrovna dělal rozhovor pro televizi, tak nám pouze paní knihovnice řekla něco o tom sídle, pustila dva krátké filmy a šli jsme zpět na hostel. Vyzvedli jsme batožinu a ploužili se na metro. Na Florenci jsme si batohy dali do úschovny a se Soann a p.O jsme šli na Václavák do Bontonlandu, kde jsme si každý koupil placku a já si poslintala nad plakátem The Crow a Lostprophets. Čas se krátil, takže jsme se přesunuli na nám. Republiky, v Bille jsem našla Ben&Jerry´s, ale nikde neměli lžičku, proto jsme okupovali Albert a lžičku našli u jahodové dřeně. S nakoupeným oběděm jsme obsadili lavičku před Billou a pojedli. Můj oběd se skládal z caramel frapuccina Starbucks (to je ale překvapení!) a B&J. Jaké bylo mé zklamání, když jsem otevřela vytoužený kelímek a spatřila, že zmrzlina je to čokoládová! Ach ano, sice to bylo na kelímku napsáno, avšak mozek se zaměřil pouze na slovo marshmallow a zbytek nebral na vědomí. Takže jsem po pár lžičkách kelímek zase zavřela a spokojila se s frapuccinem, byla mi sice zima, ale pořád lepší než čokoládová zmrzlina *blah*!
O. prahl po knihkupectví, tak jsme jej nechali v Paláci knih v Palladiu a odťapkali na toalety. Z Palladia jsme šli na Florenc, vyzvedli bágly a nastoupili do busu, konečně jsem seděla se Soannkou. Jako film pustili Tróju, to jsem raděj ze Soann vytáhla Blua (její MP3 přehrávač) a poslouchala 3DG.
O tři hodiny později jsem už hačala v pokojíku a pila (krapet rozteklý, no...) B&J a bylo to dobrý!!! Fakt doporučuju, dokonce v tom normálka byly i ty čokoládový rybičky! B&J definitivně nakopalo Häagen Dazs do... papírového dna.
Tádydádydá a to je vše, přátelé!
PS: Taky vám slovo přátelé přijde tak úchylné?!
10. května 2011 v 17:20 | Helena de Extasy
6.10. 2010, 19:31
Vstávalo se v 8 - teda alespoň já. Koupelna byla natřískaná, nakonec se mi podařilo ulovit záchod i umyvadlo.
Přes Karlův most jsme směřovali k Židovskému městu. Moc milá paní průvodkyně nám ukázala Staronovou synagogu (nejstarší aktivní synagoga ve střední a východní Evropě), Maiselovu synagogu, Španělskou (krásně vyzdobená) a Pinkasovu synagogu (stěny jsou popsané 80 000 jmény českých Židů, kteří za nacismu zahynuli). Nakonec Starý židovský hřbitov (kvůli nedostatku místa se pohřbívalo nad sebe - až 8 vrstev) a tuším i Klausová synagoga.
Potom byl rozchod na oběd. Se Soann jsme zázračně našly Alberta a po menších lapáliích i vchod, takže o oběd bylo postaráno. Pak jsme zapadly do knihkupectví, kde se nám podařilo najít oddíl mytologie a Soannka si pořídila opět něco norského.
Finsko!
Na místo srazu jsme přišly s mírným zpožděním. Procházeli jsme přes Náměstí republiky a Staromák ke Karláku a Prof. nám povídala o různých budovách (dům ve stylu kubismu, Obecní dům a pár dalších), na Karlově mostě se Soann nejvíc smála tomu, že jdem po pětikoruně. Zpátky na Kampě jsme navštívili Muzeum Kampa s moderním uměním, obrazy Kupky a sochami Gottfrieda. Mají tam též zrcadlovou terasu a skleněnou krychli, moc pěkný a slečna průvodkyně moc milá. Prý z nás byla nadšená.
kubistickej dům
poslední původní část CUNI, myslím...
Hard Rock Cafe! ani jsem netušil, že v ČR nějaké je...
Häagen-Dazs *love u, prague!*
,,Jé, vidim si gaťky!"
Tím program skončil. Se Soannkou jsme huply zmrknout Finskou ambasádů, hned jsme ji našly, sídlí v budově s Norskou a Japonskou napravo, když stojíte zády od Dánské. Dál nás kroky vedly k oblíbené sámošce, kde jsem neodolala malým Pringles; další zastávka ve Starbucks a s caffe mocha grande jsme šlapaly na Petřín, alias Japonská Eiffelovka (viz Boku no Pico, Pico to Chico a Pico, Coco, Chico - japa yaoi). Potkaly jsme Nerudu, Hynka Máchu (chtěla jsem autogram, ale už jsme ho pak nenašly a byla moc tma), Vrchlického, Velkou čínsku zeď a konečně Eiffelovku. Cestou jsme obsadily lavičku a povečeřely - já jedla a Soann pobíhala kolem, vykřikovala ,,Kawaiiii" a fotila.
Po dalším bloudění cestičkama jsme se dostaly ven z parku a šupem na Hostel. Opět jsme vyděly hromadu netopýrů (opravdových, ne polárních *muhehe*).
Japa, Norská a Suomi ambasáda, jen suomi vlajka se krapet styděla *smile*
Konečně jsem se odhodlala se vykoupat. Zde se hodí popis koupelny: takže po vejití máte po levé ruce dvě kabinky toalet a po pravé ruce je menší místnůstka, když vejdete sem, tak po levé ruce je lavice na odložení a po pravé dvě umyvadla, naproti vám je jeden větší sprchový kout se závěsem, v němž jsou dvě sprchy - ano, nejsou nijak oddělené. Noční můra stydlínů.
Nejdřív jsem čekala, neš se holky odmalují a vypadnou. Uh no sprcha si stříkala na všechny strany a závěs byl děravej, tak rychlou sprchu jsem neměla ani v kempu, kde byla na 3minutové žetony. Takže mě bolí nohy, ale mám umytý vlasy *kawai - nové silně frekventované slovíčko Ladyina slovníčku, je to japonsky a znmn roztomilý*
22:01
Nesvítí v hostelu světla, juchů vzrůšo!!!
9. května 2011 v 21:05 | Helena de Extasy
- třída + prof.
- Praha
- 5.-7.10. 2010
5.10. 2010, 20:35
Vstávání ve 4:30!!! V pět jsme ,,letěli" (tzn. ploužili se) já a Ondra pěšky v ranní tmě ke Grandu na stání Student Agency. Většina už tam byla. Ještě chvíli jsme čekali a pak byli konečně vpuštěni do nitra autobusu. Doufala jsem, že budu sedět se Soann, ale seděla jsem vedle nějaké paní a Soann vedle stařenky za mnou, paní přede mnou mi připomínala Teu (
R-I-D). Seděly jsme skoro úplně vepředu. Od madam stewardky jsem si vzala slazený capuccino a kukala z okna, poslouchala 3DG a občas mrkla na telku, kde jelo cosi s Angelinou Jolie (Zloděj životů?) a pár dílů Teorie velkého třesku.
Po přijetí na Florenc jsme si koupili lístky na metro a přefrčeli na stanici Národní třída. Propletli jsme se kolem Národního divadla, přes Most legií na Kampu k Hostelu, kde jsme byli ubytovaní v pokoji po 12 a 11. Zabrala jsem žůžo postel v koutě u okna, připomíná mi psycho-léčebnu. Po krátkém oddechu jsme se vydali do Parlamentu, kterým nás provedl vtipný pán, jehož hlas bylo sotva slyšet. Následoval rozchod. Se Soann jsme procházely různými uličkami, navštívily sámošku (plakát Skittles uvnitř) a já plesala u prvního Starbucks tohoto výletu. Po pauze jsme šli přes Hradčany k Národní technické knihovně. Z venku je to kruhová budova a vůbec nevypadá jako knihovna, ale jako moderní koloseum. Uvnitř je první část taková surová a má to být jakési pokračování ulice. Potom se na kartu vejde do 6ti patrové knihovny. V prvním patře jsou terminály poskládané do @ a pult na vrácení, taky okýnka, přes která se taky dají knihy vrátit či půjčit, takže zákazník (označují čtenáře jako zákazníky, protože nabízí víc služeb) namusí s knihovnicemi vůbec mluvit *splněný sen*. Pak jsme vyjeli výtahem až do šestého patra a postupně scházeli dolů. V knihovně není žádný úplně uzavřený prostor, je to úžasně vzdušné. Schodiště je pomalováno vtipnými a zároveň vážnými obrázky, a podlaha má barvu zatížení (červená, oranžová, žlutá, zelná a modrá). Na obrazovkách byla puštěná práce nějakého grafika, úžasný! A potom jsme si hráli se stolkem, jehož povrch byl dotykovou obrazovkou.
Japa velvyslanectví!
30. prosince 2010 v 0:00 | Helena de Extasy
12.10.2009, 17:43
Sedíme v letadle!
Ale od začátku.
Probudila jsem se hodně brzy a ještě v tom polospánku mi hlavou táhlo, že jsem v jednom městě, kde bydlel jeden můj rodič, u kašny, a běží kolem mě dítě a spadne. Já mu pomůžu a nějak se zakecáme. Pak vykřikne ,,Daddy!" a ukáže za mě. Tam spěchá Lauri, sebere kluka a vynadá mi. Říkám mu, že bych malému nikdy neubllížila. Povídáme si s Laurim a dítě si mne oblíbí.
Bylo asi tři čtvrtě na osm, když jsem vytáhla sluchátka k mobilu a poslouchala - Bittersweet a October & April.
29. prosince 2010 v 0:53 | Helena de Extasy
*Předposlední část s neobvyklou náloží fotek.
11.10.2009, 9:41
Včera FUCK, deptaly jsme se tím, že je to předposlední noc. Nemohla jsem usnout.
Ha a až někdo zase bude tvrdit, že Fini jsou tiší a plaší, tak se mu vysměju. Jsou hluční a komunikativní! A jezdí jak hovada. Ale zase když přejdete na červenou, tak vztekle netroubí.
Vzbudila jsem se před zazvoněním budíku, pak se konečně ozval a i Lucyin. Fuck, schovaly jsme se pod peřinu. Pak jsem Lucy poprosila, aby mi poslala Bittersweet a poslouchaly jsme Villeho Chytila jsem na pasece motýla (jen na tu melodii, bylo to finsky a něco o lásce), pak Sinä ja minä od Negative a od Rasmus Ufolaulu (též cosi finsky).
Po deváté jsme se konečně zvedly, oblékly a snídáme.
13. prosince 2010 v 16:44 | Helena de Extasy
10.10.2009, 19:53
Vstávání v 8am, abychom stihly bus v 9:45am. Oblíct, nasnídat, vyčistit zuby, navléci bundy a šupem na hlavní nádraží. U Stockmanna jsme byly v 9:42, takže jsem už trochu schízovala, ale pohodka, stouply jsme na nástupiště 8 a bus 11 zeleně oblepenej ZOO přijel. Zaplatily jsme panu řidiči a usedly na první sedadla po levé straně. Cesta vedla přes město, po mostě přes moře, pak jen silnice, pár domů, les a vystupovat.
Na ostrov se zoo se šlo přes most, zaplatily jsme u kasy (Já zase zmatená, jak mám pána pozdravit. Ale nakonec jsem vyvalila ,,Hello, one adult ticket, please. Kiitos / Thank you! - to už nevím) a hurá do areálu. Nejdřív jsme nakráčely k mapě, ale stejně po zoo byly šipky s čísly, takže pohodka.
21. října 2010 v 10:21 | Helena de Extasy
9.10. 2009, 20:31
Budíka jsme měly nastavenýho na 9am, abysme se trochu vyspaly (ulehly jsme kolem 3am). Venku nefoukalo, ale poprchalo. Oblíkly jsme se, posnídaly, vyčistily zuby a vyrazily do ulic. Nějakýmu pánovi na patře nešly otevřít dveře, já jako profík je v klídku otevřela, řekl, že jsem ,,stronger than man" a pak se nás ptal na tramvaje, jedna kolem projíždí, tam se od nás odpojil.
Nejdřív jsme šly k nádru sčeknout, odkud nám jede bus do zoo a pak jsme fotily nádraží a bednu, na které Lauri seděl. Potom se šlo do See Worldu. Bez mapy, prostě rodilý Finky a už i chodíme přes přechody jako Fini - je jedno, zda je červená či zelená, pokud nic nejede/dokud nic nejede/dokud se to nerozjelo a když to stihneš prostě jdi; no auta jsou tu taky pěkní vrahouni, včera nás málem zajel AKI (SPZka).
Hlavní nádraží + Lauriho bedna (něco jako Mekka pro rasmusfily *muhehe*)
Ano čtete správně, rstaurace Vltava a ano je to česky
Panáček na semaforu zřejmě taky propařil noc, nj Fin
19. října 2010 v 19:10 | Helena de Extasy
8.10.2009, 9:12
Fini mají zálohovaný pet-flašky, 1,5l za 0,40€ a 0,5l za 0,20€!
Budila jsem se. Tentokrát budík zazvonil dřív mně. Zdálo se mi o TR. Pauli byl ve vodě a Eero s Laurim ho zachraňovali. Lauri šel natrhat nějaký bylinky, ale Pauli byl zlej a sežral Eera. No Lauri z toho měl slušný otazníky.
9:38
Po probuzení klasické oblíkání, Lucy si nasadila čočky a pak snídaně. V plánu jsou věci blízko a neměly bychom nikde platit vstupné, večer pak Dingo Show. Děláme si srandu, že v Tuomiokirkko potkáme Lauriho a pak ještě na Dingo Show.
17. října 2010 v 13:13 | Helena de Extasy
7.10.2009, 19:52
Ráno jsem se probudila dřív, než zazvonily budíky, pak zvonil Lucky a nakonec můj, ten pro velký úspěch dvakrát, asi jsem ho nějak blbě vypla. Posnídaly jsme, vyčistily jsme si zuby a pořádně se oblékly. Venku lilo a fučel vichr. Nasadila jsem beranici a Lucy se statečně chopila deštníků. Český deštník vs. Finský vítr 0 : milión, nedával si to.
Dotrmácely jsme se k poště, kde jsem zírala, páč to vypadalo spíš jako obchůdek než pošta. Suvenýry, známky pro sběratele + alba na známky, nějaké dárkové předměty, sladkosti. Fakt luxus. Uprostřed byl kulatý pult, kde Lucy platila známky na pohledy, známka do ČR stála stejně jako do Finska. Ještě jsme si sedly na začátku ke stolu a zmrkly mapu.
7. října 2010 v 19:39 | Helena de Extasy
*Wow, po roce konečně přidáno! Doufám, že teď už to půjde rychleji. Enjoy!
6.10. 2009, 21:18
Nevím, co se mi zdálo. Lucčin budík zazvonil dřív a pak ten můj. Oblékly jsme se, posnídaly Bebe a čaj, nachystaly se a kolem 10am vyrazily do města. Hodně jsme fotily. Nejdřív jsme zašly do optiky pro krabičku na čočky. Fotily jsme nějaké sochy a také dva týpky - trubka + tahací harmonika. No prostě Jáchym a Michal po letech *úsměv*
Naše ulice
Finsko + říjen + muškáty?!
Nejstarší stánek? *muhehe*
Záchraná optika
13. prosince 2009 v 13:02 | Helena de Extasy
*Ha, je to tu! Bolí mě z toho záda a lehce slzí oči - vždyť je to psaný v přítomným čase! *brečí*
5.10., 23:12 (Hellsinského času)
Vstávaly jsme asi v 5:30 am. Vykoupala jsem se, pročetla pokyny ze Student Agency, snesla kufr a pak mi teprve došlo, že letíme do Finska! Zrovna v rádiu hrálo All American Reject - Gives you hell. Mutti odvezla Zrůdu na nádr a já si vyčistila zuby. Kupodivu se však vrátiy obě a pěšky - auto opět chcíplo.
V 6:55 napsala Lucy. Už jsem byla netrpělivá, s Mutti jsme už byly nachystaný; zrovna jsem si obouvala boty, když Lucy zavolala že jsou u žlutého hotelu, takže jsem ji (úspěšně) navigovala až k našemu.
Lucčin tatík mi dal do kufru kufr a bundu a vyrazilo se. Po dálnici do Bratislavy a pak do Vídně. Cestou jsme kecali a poslouchali Lucčin finskej výběr *smích * . Do Vídně jsme dorazili kolem deváté, zaparkovali jsme v garážích, sjeli výtahem a díky Lucčinýmu tatínkovi se dostali do haly a odtud k tomu správnému odbavení. Vzali nám kufry a dali lístek (palubní?!), ještě jsme zašli na záchod a pak se rozloučili a já s Lucy jsme vešly... no tam, odkud už se jde k letům. Bylo tam spousta obchodů a Starbucks Coffee, vedle kterého jsme seděly. Pak nás čekala kontrola. Do bedýnek jsme odložily tašky, batohy, pásky, kabáty, šátky a já i mikinu. Nakonec jsme si musely i zout boty! Ale vše ok, zase jsme to na sebe natáhly a čekaly, až nás pustí do letadla. V té ,,čekárně" jsme si vyhlídly finskou rodinku (teda tu jsme sledovaly už při sezení před Starbucks), ke které jsme se přiadoptovaly a soukromně jsme je nazývaly mamka, taťka a brácha se ségrou. Čekaly jsem, až se zvednou a půjdou do letadla, bohužel se nám ztratili ve frontě. Paní nám utrhla palubní lístek a nechala jen kousek, pak jsme prošly tunelem a byly v nehorázně malym letadle o 26 sedadlech, my měly 24 D a F. Dlouho se čekalo na start, pak nám byly řečeny pokyny (což letušky i předvedly - vesta, dýchací maska...), zapnutí pásu, vypnutí elektroniky a žvanil kapitán Tuomas (Lucy trvala na tom, že z Nightwish). Tuomas se projížděl po letišti, než to pořádně rozfrčel, a fííí byli jsme ve vzduchu. Od letušek jsme dostaly džus a pak krabičku s jídlem - mlíčko do kafe, balíček s příborem, ubrouskem a cukrem, vodu s hrnečkem, Mars bonbónek a krabičku s mrkvičkou a sandwichem z tmavého chleba s pomazánkou z rybiček (asi tuňák), a plátek/list salátu - moc dobrý.
Povídaly jsme si, koukaly z okénka a četly si. Pod námi byly mraky, a moře se střídalo z pevninou. Začaly jsme být netrpělivé ohledně přistání a dělaly si srandu, kdyby letadlo řídil Lauri. Pak se ozval Tuomas, že přistáváme. Zalehly mi uši, bolestivě, ještě teď je nemám ok, i když jsem měla žvýkačku a žvýkala jak blázen. Kroužili jsme nad Hel(l)sinkami, prolétávali mraky a konečně přistáli. K letadlu byly přistaveny schůdky, kde jsem Lucy fotila, pak se přešlo do autobusu a ten nás převezl do budovy letiště, tady nastaly zmatky ohledně cesty dál.
28. listopadu 2009 v 18:14 | Helena de Extasy
- 26.10.2009
- Vídeň
- Albertina - Výstava impresionistů
- Helena + Žemle-Aiti
Zde hledá 